A další vzpomínka... vždyť to bylo nedávno, vedro, že by člověk ze sebe vypotil duši. Natož u toho ještě pracovat. U nás bylo léto ve znamení sekání našeho zarostlého sadu od kopřiv, šípků a vysoké trávy. Dělali jsme vůbec něco jiného?
Stále stejný stroj, stejný mulčovač, ale fakt hrozně záleží, kdo ho nastartuje, kdo s ním pracuje.
Jarda s mulčovačem nebloumá jako já. Pozná se to hlavně podle toho, že po nastartování začne hrát úplně jiná hudba, hudba středověká, bojová. Vezme jasně definovanou plochu a poseká ji. Tak jo, taky to dává smysl posekat trávu…
Netuším, jestli je to pro něj taková kamarádka jako pro mě. Popravdě, už se u ní střídá víc lidí, kteří dali dohromady peníze na pořízení a na budoucí servis. Bojím se, že jestli to takhle půjde dál, tak moje kamarádka Vari bude nakonec všech. Nevím nevím, jestli se s tím srovnám...
